Očerňování, zamlčování: AfD čelí stejným obstrukcím jako Zeman

Česká média si s těmi německými v ničem nezadají. S nepohodlnými názory se zachází tady stejně macešsky jako za hranicemi.

Právě jsem se vrátil z Hradu – a nevycházím z údivu. Hrad jsem navštívil ve své funkci předsedy AfD v Bavorsku. Šlo o pracovní schůzku a výměnu názorů na palčivá témata naší doby, jakými jsou nucené přerozdělování migrantů na nátlak Německa po Evropě, vysoká nezaměstnanost evropské mládeže, postupná islamizace Evropy a neslučitelnost právního řádu šaría s liberálními hodnotami evropské společnosti, postupná ztráta státní suverenity při procesu unifikace Evropské unie atd.

Česká média však raději obšírně diskutují o banálních formalitách a lámou si hlavu nad tím, zda pan prezident může pověřit svého mluvčího přijetím návštěvy na Hradě. Novináři se při kladení otázek tvářili, jako by celý úřad prezidenta republiky nesestával z více než sta zaměstnanců, ale pouze z jedné osoby – pana prezidenta –, kterážto je jako jediná způsobilá přijímat návštěvy, byť i zcela pracovního charakteru. Teď už chápu, proč Hradu tolik záleželo na tom, informovat se o mediálních obstrukcích, kterým je Alternativa vystavena v Německu. Proti nepohodlným politickým názorům bojuje mainstream různými způsoby. Nejokatějším je očerňování. Díky němu všichni v Česku vědí, že my z AfD (obzvlášť naše předsedkyně a matka čtyř dětí paní dr. Frauke Petryová) s oblibou střílíme na malé děti a bezbranné ženy.

V důsledku stejné logiky nenávistného zpravodajství proti všem, kdo nemávají na nádražích arabským migrantům a každé ráno nelíbají modrou vlajku EU, musí platit, že přes 40 procent Francouzů volících Marine Le Penovou jsou zarytí antisemité, většina Poláků, kteří si zvolili Kaczyńského, zase absolutní náckové, no a o Maďarech, většinově stojících za premiérem Orbánem, ani nemluvě – to jsou zcela jistě fašisti.

Při takové informovanosti pak překvapí i jinak dobře zpraveného mluvčího pana prezidenta fakt, že AfD má největší počet voličů z řad bývalých cizinců, tedy naturalizovaných Němců. Už se těším na zpravodajství pravdoláskařů o tom, že ti pomatení chudáci voliči jen sedli na lep naší lživé propagandě a určitě richtig nevědí, koho to vlastně volili...

Jiným způsobem mediální obstrukce vedle očerňování je zamlčování. O mém setkání se zástupcem hlavy státu se nezmínil ani jeden německý korespondent. Proč obtěžovat německou veřejnost nějakou lapálií, kterou se zabývaly jen všechny televizní stanice, rádio a největší deníky v České republice. Raději jim naservírujeme, jak si Horst Seehofer ve sklepě svého domu hraje s vláčky.

No a třetím, takovým nejméně okatým, je změna tématu. Proč psát o takových malichernostech, jako že v Česku v podstatě chybí pořádná konzervativní strana, která by hájila zájmy lidí, a že její úlohu supluje aspoň v mediálním prostoru prezident, nebo o tom, že česká vláda na nátlak z Německa nakonec jako první zradí dohody visegrádské čtyřky a začne po Česku přerozdělovat migranty, když se můžeme dohadovat o takové bombě, zda Ovčáček smí z pověření Zemana přijmout na Hradě Bystroně?

Text byl publikován v Lidových Novinách 18.05.2016